Recenze
Dlouho
očekávaný hit letošního léta je tu - pátý Potter. Pětka má v dosavadním
průběhu série hned několik nej a navíc pár zajímavostí. Svou délkou –
138 minut – je zatím nejkratším příběhem ze série o mladém
čarodějnickém učni. Naopak kniha, které je film adaptací, je ze série
ta nejdelší – pro někoho těžkou zkousnutelných 795 stran. Spolu s
Ohnivým pohárem má také největší rozpočet v dosud natočené pentalogii –
150 milionů dolarů -, ale kupodivu nejnižší tržby za první víkend v USA
– „jen“ něco přes 77 milionů dolarů. Nebudu vás dále mořit
statistickými údaji a podíváme se spolu na to, co dokázal dříve
prakticky neznámý režisér David Yates, který už se upsal k režírování
Prince dvojí krve.
Malý úvod

Lord
Voldemort se vrátil. Ví to Harry a jeho pár nejbližších, ví to Brumbál
a Bystrozoři, vědí to samozřejmě Smrtijedi a pravděpodobně to tuší i
několik dalších vyvolených. Všichni ostatní, v čele s Korneliem
Popletalem, jsou však toho názoru, že je něco takového čirý nesmysl a
chtějí tomu věřit už jen proto, že je to tak lepší. Nemusejí se ničeho
obávat a ničeho strachovat, když se „nic“ neděje. Proto je mladý pan
Potter ze všech stran označován za lháře a prožije si prakticky
nejhorší ročník v Bradavicích. Navíc musí skoro sám čelit hrozbě
Vy-víte-koho. Ale není ani zdaleka sám. Jak naznačuje už název, je tu
organizace s mystickým názvem Fénixův řád. Nebude snad ani velkým
překvapením, když vám povím, že členem Řádu byl i před čtrnácti lety
jistý James Potter. Toť lehký nástin příběhu, který má být zatím
nejtemnějším Harry Potterem.
Kniha versus film

Každý
Harry Potter je a vždy bude srovnáván se svoji knižní předlohou.
Bude-li jí moc podobný, bude za to kritizován, odtáhne-li se od ní moc,
bude kritizován ještě víc. Kritika z této strany je velmi subjektivní a
řekl bych, že se jí nedá moc řídit. Podělím se s vámi tedy o svůj
skromný názor.
Pár věcí chybí, včetně několika velmi důležitých věcí. Kniha byla
vyslovenou ódou na křivdu, film se zuby nehty snaží držet něčeho
podobného, ale na rozvinutí takové depresivní atmosféry, jakou
nastolila kniha, jednoduše nemá časové prostředky. Zkrácení v této
oblasti bylo velmi nutné a dá se říct, že povedené, ale i tak se
začátek filmu neubránil rozvleklejšímu vyprávění, která vám zrovna
nepovolí svaly dolní čelisti a je pravděpodobné, že se čtenář bude
možná trošičku nudit. Je tu pár věcí, které mě ale vyloženě zaskočily –
Mozkomor, který drží svoji oběť v pařátech. Měl

jsem
za to, že nejsou dvakrát agresivní fyzicky, kromě jejich polibku.
Testrálové vypadali jako Pegasové, kteří mají dlouho za sebou nejen svá
nejlepší léta, ale i svoji smrt. A fakt, že Harry dokázal občas použít
neverbální kouzlo, mě také zaskočil. Naopak bylo pár velmi povedených
momentů, při kterých jsem se spokojeně usmál, ale o tom až dále.
Charaktery živé i nudné
Je to sice trošku neobvyklé, ale vzal bych si v této části recenze na
paškál každou z důležitých postav zvlášť. Omluvte mé zvláštní techniky.
Harry Potter – Hlavní představitel nám vyrostl, zpaličatěl,
zesílil a možná i lehce zmoudřel. Daniel Radcliffe ukazuje, že se během
minulých let o herectví mnohé naučil a ve své roli je takřka bez
chybičky. Až na občasné patetické výroky, které jsou ale spíše chybou
scénáře.
Ron a Hermiona – Obě postavy jsou spíš průměrné a bez vlastního
názoru. Jsou bohužel dosti ve stínu Harryho a věřím, že by si
zasloužili více prostoru. Možná napřesrok.
Albus Brumbál – Vše sedí, dialogy má dobré a prostoru tak akorát. Jen bych vyměnil herce. Gambon rozhodně není Brumbál dle mého vkusu.
Lenka Láskorádová – V knize je prezentována jako trhlá, divná,
neoblíbená a tuším, že ani ne příliš hezká. Do filmové Lenky a jejího
charakteru jsem se naprosto zamiloval a užíval si každou z mála scén,
ve kterých vystupovala. Byla pro mě nečekaným osvěžením a věnoval bych
ji o krapítek více prostoru.
Vy-víte-kdo – Už od čtverky mám averzi ke vzhledu Voldemorta a
tady to jen zesílilo, jeho výzor se mi nelíbí a přijde mi odpudivý a
nedůstojný. Postava ušitá perfektně, jen špatně namaskovaná, toť můj
názor.
Bellatrix Lastrangeová – Jednoduše senzační.
Dolores Umbridgeová – Představoval jsem si starou zatrpklou tlustou ženskou, ale ani tahle varianta nebyla tak špatná a Dolores byla geniálně zlá.

O ostatních se zmíním spíše jen útržkovitě, protože se jen sem tam mihli.
Sirius s Lupinem
dostali prachbídně malý plácek na hraní, navíc Siriusova smrt byla
jednou z nejodfláknutějších pasáží filmu. Je to velký zlom v celé sérii
a jediné, co s tím grafici napáchají, je lehké vyšumění mistra Blacka
do ztracena.
Nymfadora Tonksová sotva promluvila (bohužel!),
Krátura byl senzační,
Pošuk Moody
mi vyloženě nesedí (já o něm mám stále představu jako o hubeném
shrbeném vychytralém starém kouzelníkovi), Cho podle mého také špatně
zvolená a dost nudná.
Neville je stále ukazován jako nemotora, což je zajímavé, vzhledem k tomu jaký velký osud ho čeká v sedmém dílu.
Snape
je více než dky jindy dokonale odporný. Zbytek postav se pohybuje kdesi
kolem středu a budete je vnímat asi jako lehce živé křoví. Na závěr
bych si dovolil přednést myšlenku z jednoho názoru, který jsem četl, a
to, že mladý
Malfoy se víc a víc podobá mladému nadějnému neonacistovi. Jak trefné.
A jak to působí vše dohromady?

Kratší
stopáž filmu sluší a díky ní není tolik prostoru k nudě. Začátek byl
bohužel nevím proč křečovitý a chvíli trvalo dostat se do správné
nálady. Děj pro mě začal skvěle odsýpat kdesi od výcviku Brumbálové
armády a nepustil mě (nebýt přestávky) až do závěrečného souboje na
Ministerstvu kouzel (ten by si sám o sobě zasloužil vysoké hodnocení).
Herecké obsazení a výkony byly na slušné úrovni, děj měl hlavu a patu a
nezačínal boční linie, které by nedokončil. Grafice také není mnohé co
vytknout a lze jen znovu vyzvednout závěrečný souboj. Hudba nebyla
nijak výrazná, ale ve správných momentech dokázala správně vygradovat
děj. Věc, na kterou je třeba upozornit, je skvělá výprava. Kouzelnický
svět působí kompaktně dokonce i po zasazení netradičního Londýna, a to
už je co říct. Interiéry i exteriéry jsou dobře propracované a je
vidět, že za nimi stojí mnoho a mnoho hodin práce. Scenáristé napsali
postavám až nečekaně oduševnělé dialogy a nebýt občasných patetických
výstřelků, bylo by to na jedničku. Nový Potter není bůhvíjak dokonalý
film, ale je rozhodně dobrým nakročením k dokončení série.